Starořímská dilemata

Dlouhodobě se hodně debatuje o správném nastavení obsahu vzdělávacích programů, tedy lidově řečeno školních osnov. A mnozí – včetně mě – v těchto debatách dlouhodobě razí tezi, že je třeba posunout těžiště výuky od tradičních, „základních“ předmětů, jako je třeba fyzika, přírodopis nebo dějepis, k předmětům důležitějším pro moderní praktický život každého z nás. Zejména jde o různé gramotnosti: finanční, ekonomickou, mediální, politickou a podobně.

Jako konkrétní, symbolicky míněný příklad nežádoucího, akademického přístupu k výuce často používám tendenci mnoha učitelů i učebnic dějepisu trávit drahný čas líčením punských válek, tedy jednotlivých letopočtů, jmen a míst s nimi spjatých. (Jde o téma pro náš moderní život natolik nerelevantní, že mnohý čtenář už jistě od svých školních let zapomněl, o co se vůbec jedná: nuže jde o sérii tří dlouhodobých vojenských konfliktů mezi antickým Římem a Kartágem.)