Posílení armádních špionů naráží

PRAHA Ačkoli hackerských útoků ve světě přibývá, Česku chybí systém ochrany před sofistikovanými hrozbami, které přináší rozvoj internetu. Už před třemi lety zadala vláda armádní tajné službě – Vojenskému zpravodajství (VZ) –, aby se obraně před kyberútoky věnovala. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v únoru předložil novelu zákona. Ten by měl nové pravomoci VZ upravovat.

Jak zjistily LN, novela, která už v minulé sněmovně spadla pod stůl, znovu naráží na zásadní odpor. V rámci připomínkového řízení vznesly ministerstva a další úřady k návrhu desítky zásadních připomínek. Kritizuje ho i Bezpečnostní informační služba (BIS) a civilní rozvědka Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Poukazují na vágní vymezení toho, co by měli vojenští zpravodajci dělat, i na údajně nedostatečnou ochranu před zneužitím VZ. Na ministerstvu obrany se nyní vypořádávají připomínky. Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) je opatrná. „Na klubu ODS jsme se o tom ještě nebavili. Počkáme se stanoviskem na další čtení i na odborný seminář, který by měl být uspořádán a snad by měl jednoznačně odpovědět na nevyjasněné otázky,“ napsala LN Černochová.