Na počátku. Historicky první číslo Lidových novin vyšlo v Brně 16. prosince 1893. Noviny vznikly spojením olomouckého časopisu Pozor a brněnských Moravských listů. V období Rakouska-Uherska se Lidovky vždy vymezovaly proti Vídni.
Vznikla republika. Počátek samostatného československého státu tak vítaly LN 29. října 1918 s velkým nadšením. Prvorepubliková éra deníku patřila k těm nejslavnějším. Působili v něm bratři Karel a Josef Čapkovi či Ferdinand Peroutka.
Noviny ožily v lednu 1988 po více než 35leté odmlce. Na titulní straně se objevil úvodník Václava Havla s příznačným názvem Noviny jako škola. Redakce samizdatových LN tehdy vyrobila asi 350 kusů měsíčně. Od roku 1990 se vrátil i deníkový formát.
číst dále
Dnešní vydání otevírá 36 titulních stran z historie Lidových novin. Zachycují milníky času, jak je s Lidovkami prožilo několik generací čtenářů, zároveň však dokumentují, jak každá doba poznamenala tvář listu i jeho životní šance. Pravidelně, důkladně – ale vždy jen dočasně.
Výtisk, který držíte v ruce, je dalším milníkem. Věcně řečeno: dnes končí samostatné vydávání tištěných Lidových novin, především v důsledku technologicko-společenských proměn. Sluší se však cosi dodat: přesvědčení, že úctyhodná značka i tentokrát nalezne nové cesty ke čtenářům. Přes mnohé peripetie už 130 let reprezentuje rozhled i nadhled, vzdělanost i slušnost, kritický rozum i důvěru v demokracii a shodneme se patrně, že tato role není zdaleka dohrána.
číst dále
Práce v názorové rubrice Lidových novin je trochu jízda na tygrovi. Neplatí to jen pro dnešek, kdy kolem sebe hojně slyšíme nářek nad rozdělenou společností. Platilo to do jisté míry vždycky.
Samozřejmě že do novin se dostávají jen kultivované texty pohybující se v mezích zákona, ale nálada čtenářů, třeba kolem prezidentské volby roku 2008, ve které nakonec zvítězil Václav Klaus, byla hodně rozjitřená. A některé nepublikovatelné a nepublikované čtenářské reakce tomu odpovídaly. A to samé platí o všech volbách prezidenta, zvláště těch přímých. Největší názorovou bouři, kterou si ze své praxe pamatuji, byla televizní krize přelomu roků 2000 a 2001.
číst dále
Tristium Vindobona. Lidové noviny, které poprvé vyšly v Brně 16. prosince 1893, se od počátku důrazně vymezovaly vůči germanizačním snahám německých stran i vůči politice vídeňského císařského dvora. Vznik Československé republiky proto vřele vítaly. Posléze se přestěhovaly do Prahy a získaly neoficiální punc „hradních“ novin, podporujících politickou ideu TGM. V roce 1937 se s „tatíčkem“ rozloučil Karel Čapek. LN zevrubně referovaly i o všesokolském sletu v létě 1938, který se stal manifestem boje republiky ohrožené německým nacismem.
číst dále
Lidové noviny do každé rodiny. První svobodné volby po více než 40 letech, rozpad Československa, hokejový triumf v Naganu, vstup naší země do NATO a následně i do EU, útok teroristů na newyorská „dvojčata“. Znovuobnovené LN měly věru o čem informovat. A také tyto události náležitě glosovaly prostřednictvím osobností, jakými byly například Ludvík Vaculík, Jiří Hanák či Petruška Šustrová. V srpnu 2002 zažily LN na vlastní kůži následky ničivé povodně, která zasáhla i tehdejší sídlo redakce v pražském Karlíně. Velká voda nenávratně zničila část cenného archivu a redakci načas vystěhovala do improvizovaného azylu v tiskárně. Ke cti Lidovek slouží, že ani v takto kritických chvílích nepřestaly vycházet…
číst dále
Goodbye samizdat. Samizdatové Lidovky od prvého čísla z roku 1988 čelily zuřivému odporu režimu. Navzdory represím vyrobila redakce každý měsíc na 350 kusů, které si pak lidé kopírovali. V prosinci 1989 se s ilegalitou rozloučily. Nahradily je oficiální LN vycházející dvakrát týdně, pak denně.
číst dále
Nejlepší táta na světě, kterému by dneska bylo skoro devadesát, začal ještě na studiích vypomáhat v tehdy vznikajícím Fyzikálním ústavu Akademie věd. A když se před deseti lety loučil se světem, ještě den před koncem kódoval program pro simulaci tlumení ferromagnetické rezonance v tenkých vrstvách pevných látek… A občas říkal větu, která nás šíleně vytáčela: „Nechápu, že mi za tu práci někdo platí. To já bych měl někomu platit za to, že můžu dělat fyziku.“
Nejsem takový troup, abych sám podobná slova někdy vyslovil, či dokonce napsal – určitě by se našel někdo, kdo by mi naúčtoval každé napsané písmenko, nejspíše i zpětně. Ale pravda je, že Orientace LN je v jistém slova smyslu práce za odměnu.
číst dále
Zkouška peklem. Prvého října 1938 LN čtenářům předestřely novou realitu státu zmrzačeného mnichovským diktátem. Symbolem tragédie se stal skon Karla Čapka, nejvýraznější persony Lidovek. Krutému osudu za následné okupace neušly ani další osobnosti LN: Karel Zdeněk Klíma, Karel Poláček, Zdeněk Bořek-Dohalský... Poválečné tříleté intermezzo Svobodných novin ukončil únorový puč v roce 1948 a emigrace šéfredaktora Ferdinanda Peroutky. Pak se list vrátil k původnímu názvu, leč už jen jako stín prestižních novin. V roce 1952 vyšly LN naposledy...
číst dále
Prestižní moderní deník. Postupem času se LN dokázaly odít do slušivé podoby moderního městského deníku, reflektujícího významné události své doby, včetně zásadních krizí české politické scény, tragédií novodobých válek či teroristických úroků, migrační krize, ale i voleb čtyř polistopadových prezidentů. Definitivní rozloučení s prvním z nich, Václavem Havlem, se neslo v důstojném duchu několika speciálních příloh připomínajících význam klíčové osobnosti sametové revoluce. Nový test odolnosti nastolila LN pandemie koronaviru. Nakonec se však ukázalo, že redaktoři listu umí vyrábět kvalitní noviny i v nedobrovolné domácí izolaci před zákeřným virem.
číst dále
Poprvé barevně. Grafickou podobu LN dotvářeli významní ilustrátoři jako například Josef Čapek, Ondřej Sekora či mnohem později Vladimír Jiránek. Posléze přibyly v listu i fotografie a 11. května 2001 LN poprvé vyšly i barevně. Pouze názorové stránky si ponechaly černobílou tvář.
číst dále
PRAHA Než by nechal zvážit svůj kamion, raději sáhl do batohu a samozřejmě z něj vytáhl 100 tisíc. Třiatřicetiletý šofér cizinec dobře věděl, že jeho auto s naloženou kulatinou by vážilo víc. Tohle se stalo v Širokém Brodě na úpatí Jeseníků na začátku května, ale podobně se zachovali i další řidiči napříč zemí v různých časech.
Podle odhadů policie jezdí s „nadváhou“ každé třetí nákladní auto. Aby aspoň ubylo těch, kteří sáhnou pro peníze do batohu jako zmíněný řidič, chystá se novela, která má zvýšit nejvyšší pokutu. „To chceme řešit teď na podzim. Dovedu si představit i zdvojnásobení současné sankce, tedy až na 200 tisíc korun,“ řekl LN ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
číst dále
PRAHA Téměř 10 miliard korun vyplatil stát za první pololetí letošního roku na příspěvcích na bydlení. Je to o pětinu víc než loni a bezmála trojnásobek částky za stejného období roku 2021. Dávku trhající rekordy ale čeká utahování šroubů. Omezení se dotkne domácností s vyššími a středními příjmy, paradoxně však ztráta nároku hrozí i těm nejchudším.
Nejnovější data ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ukazují, že v červenci příspěvek na bydlení pobíralo 283 500 domácností, mezi něž putovalo 1,75 miliardy korun. Jde o druhý nejvyšší počet od roku 2012, od kdy resort údaje zveřejňuje. Překonal ho pouze letošní březen, příspěvek tehdy dostalo 285 300 domácností.
číst dále
A je po pumě. Pyrotechnici v areálu chemičky u Litvínova odpálili leteckou pumu z druhé světové války. Hasiči v Litvínově zasahovali jen u jednoho menšího požáru, výbuch rozbil skla u jedné z budov 50 metrů od odpalu.
FOTO MAFRA – MICHAL RŮŽIČKA
číst dále
Němci chtějí zbavit europoslance Bystroně imunity
MNICHOV Nejvyšší státní zastupitelství v Mnichově požádalo Evropský parlament, aby zbavil imunity europoslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně kvůli podezření z korupce a praní špinavých peněz. Napsala to agentura DPA, která připomíná, že v Česku narozený politik čelí podezření, že od proruského serveru Voice of Europe, který působil z Prahy, přijímal úplatky, aby se angažoval ve prospěch Ruska. Bystroň popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného. čtk
číst dále
První vítězství pravicových radikálů ve volbách a výrazný úspěch postkomunistů. Východ Německa nečekají jednoduché časy.
BERLÍN/PRAHA Německo má zítra před sebou politickou událost roku: volby ve východních spolkových zemích Sasku a Durynsku jsou spojeny s velkými očekáváními. Vůbec poprvé by v nich mohla vyhrát Alternativa pro Německo (AfD), která se ostře vymezuje vůči migraci a je kvůli pravicovému extremismu částečně sledována civilní kontrarozvědkou.
Naopak strany koalice kancléře Olafa Scholze, sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální Svobodní demokraté (FDP) musí počítat s citelnými ztrátami. Existují průzkumy, podle kterých není dokonce ani vyloučeno, že by nepřekonaly pětiprocentní hranici a zůstaly mimo parlament.
číst dále
Obrana Pokrovsku se hroutí. Ruští vojáci dobyli dvě vesnice v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo ruské ministerstvo obrany. V tomto úseku fronty čelí Ukrajinci (na snímku) náporu početní převahy ruské armády, zejména ve směru na město Pokrovsk, které je důležitým logistickým bodem. FOTO REUTERS
KYJEV/PRAHA Zprvu se smělý ukrajinský plán vtrhnout na ruské území do Kurské oblasti a docílit tak odčerpání ruských sil a zpomalení jejich postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, zdál úspěšný. Nyní se však ukazuje, že Rusové přesto dokázali udržet na východní frontě tlak. Rychle postupují směrem ke strategickému městu Pokrovsk.
číst dále
Demokratická kandidátka na prezidentku USA Kamala Harrisová poskytla první televizní rozhovor od získání nominace do boje o Bílý dům. Musela vysvětlovat změny svých názorů například v oblasti migrace, životního prostředí i zahraniční politiky.
WASHINGTON/PRAHA Podpora střední třídy například formou daňových úlev pro rodiny s dětmi, snazší dostupností bydlení či zastropování cen některých nezbytných komodit. Tímto způsobem by chtěla Kamala Harrisová v případě svého zvolení do Bílého domu pomoci řadovým Američanům za situace, kdy na část populace stále doléhají inflace a vysoké životní náklady. Uvedla to ve zhruba půlhodinovém rozhovoru pro televizní stanici CNN v noci na včerejšek.
číst dále
Země EU letos vycvičí 75 tisíc branců z Ukrajiny
BRUSEL Ministři obrany zemí EU se včera shodli, že do konce roku by mělo být v Evropské unii vycvičeno 75 tisíc ukrajinských vojáků. Po skončení neformální ministerské schůzky v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Výcvik by měl podle Borrella probíhat co nejblíže Ukrajině, nicméně nikoli na jejím území. „V souvislosti s organizací výcviku jsem navrhl rovněž vytvoření koordinačního centra v Kyjevě a ministři s tím souhlasili,“ uved Borrell s tím, že by chtěl vylepšit koordinaci s Ukrajinou i s NATO.
číst dále
Online registr e-Turista má evidovat provozovatele hromadných i soukromých krátkodobých ubytovacích zařízení včetně jejich hostů do jednotného systému.
PRAHA Všichni poskytovatelé ubytovacích služeb včetně těch v soukromí by se měli již příští rok povinně registrovat do nového elektronického systému, který nahradí papírovou evidenci a zároveň omezí šedou ekonomiku. Kabinet Petra Fialy (ODS) již tuto změnu schválil. Poslanecká sněmovna má o systému e-Turista, který je součástí novely o podnikání v cestovním ruchu z dílny ministerstva pro místní rozvoj (MMR), poprvé jednat v příštích týdnech.
číst dále
PRAHA Z trhu definitivně zmizí kdysi nejmenší banka, která v dějinách českého bankovnictví sehrávala zajímavé role. Max banka od října splyne s Bankou Creditas. Spojená banka, jejímž vlastníkem je Pavel Hubáček, bude mít přes 250 tisíc klientů, 35 poboček a bude spravovat aktiva ve výši zhruba 200 miliard korun.
Podle expertů tím ale proces spojování ani zdaleka nekončí. „Konsolidace bankovního sektoru bude zjevně pokračovat,“ hodnotí Milan Šimáček z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické, jinak také bývalý náměstek ministra financí a exporadce Bankovní rady České národní banky.
číst dále
PRAHA České domácnosti na fakturách postupně vidí, že elektřina zlevňuje. Paradoxně právě to vytváří miliardový problém – čím je elektřina levnější, tím více se musí doplácet na takzvané podporované zdroje, tedy hlavně na fotovoltaické parky.
„Pokud se trh i nadále bude vyvíjet dosavadním trendem, lze očekávat, že aktuálně dostupné zdroje financování podporovaných zdrojů nemusí plně postačovat ke krytí potřeb zákonem garantované podpory,“ řekla LN Zuzana Váchalová ze společnosti OTE, jež se organizování trhu s elektřinou a výplatám podpor věnuje.
číst dále
Česká ekonomika přidala jen 0,6 %
PRAHA Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta, uvedl včera Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu. V předběžném odhadu z konce července statistici původně uváděli, že HDP stoupl proti loňsku o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil podle obou odhadů o 0,3 procenta.
Růst cen v eurozóně dál zpomaluje
číst dále
Předseda vlády oslaví v neděli šedesátku. Chlívek upřímně gratuluje, i proto, že patřil k oněm skeptikům, kteří nikdy nevěřili, že by Petr Fiala mohl své partajní předsednictví přetavit v premiérské křeslo. A pogratuluje mu i za jednu málo zmiňovanou dovednost: skvělý PR obraz v médiích.
Nejspíše rozhořčeně namítnete, že vládní komunikace je mizerná a Chlívek mele nesmysly – a budeme spolu dvakrát nesouhlasit.
Zaprvé mizerná není komunikace, ale politika – a žádnou komunikací nemůžete udělat ze špatné politiky dobrou.
číst dále
Rekordně stoupající suma vyplácená státem za dávku na bydlení by měla klesnout poté, co ministr práce Jurečka prosadí svou superdávku. Komplexní posouzení žadatelů, včetně zkoumání jejich majetkových poměrů, je nepochybně užitečné a mohlo by zabránit tomu, aby lidé s vyšším příjmem čerpali dávky. Samo ministerstvo práce je však v odhadu, kolik superdávka ušetří, poměrně velkorysé, v důvodové zprávě uvádí rozmezí od jedné miliardy minus až po přínos pro rozpočet vyšší než osm miliard.
V současnosti pobírá dávku na bydlení více než 280 tisíc domácností a jejich počet dlouhodobě stoupá stejně jako vyplacená suma. Dejme tomu, že se po zavedení superdávky zredukuje počet příjemců i výše celkově vyplacených prostředků. To je z hlediska státního rozpočtu hezké, nicméně je jen otázkou času, kdy počty příjemců zase vzrostou, vždyť nájmy stoupají rekordně a ceny energií rozhodně nepadají. Navíc reálné příjmy nerostou zdaleka takovým tempem, jaké se nám vláda snaží vsugerovat. Vzhledem k ekonomické kondici Česka ani nijak rekordně neporostou. Též hrozí, že o dávku přijdou ti nejbědnější z bědných, jim ministerstvo chce dávku odepřít, jelikož si nebyli schopni zateplit činžák, kde jim nějaký obchodník s chudobou pronajal byt. Ministerstvo obchod s chudobou řeší proti zdravému rozumu i svému nejvlastnějšímu poslání. Aby nepodporovali obchod s chudobou, pošlou úředníci na dlažbu ty, kteří jsou na dávku odkázáni. Jak sociální.
číst dále
Dlouhodobě se hodně debatuje o správném nastavení obsahu vzdělávacích programů, tedy lidově řečeno školních osnov. A mnozí – včetně mě – v těchto debatách dlouhodobě razí tezi, že je třeba posunout těžiště výuky od tradičních, „základních“ předmětů, jako je třeba fyzika, přírodopis nebo dějepis, k předmětům důležitějším pro moderní praktický život každého z nás. Zejména jde o různé gramotnosti: finanční, ekonomickou, mediální, politickou a podobně.
Jako konkrétní, symbolicky míněný příklad nežádoucího, akademického přístupu k výuce často používám tendenci mnoha učitelů i učebnic dějepisu trávit drahný čas líčením punských válek, tedy jednotlivých letopočtů, jmen a míst s nimi spjatých. (Jde o téma pro náš moderní život natolik nerelevantní, že mnohý čtenář už jistě od svých školních let zapomněl, o co se vůbec jedná: nuže jde o sérii tří dlouhodobých vojenských konfliktů mezi antickým Římem a Kartágem.)
číst dále
Před 50 lety se konala první velká akce hudebního undergroundu. První festival druhé kultury proběhl 1. září 1974 v sokolovně v Postupicích u Benešova a zahrály tradiční kapely kolem Plastic People. Jasně, dnes je to téma už jen pro specialisty či „staré zbrojnoše“. Ale cosi obecnějšího za připomínku stojí.
Estébáci akci sledovali, ale nezasáhli ani nezatýkali. Ta etapa přišla až po druhém festivalu v předjaří 1976. Nicméně tyto hromadné koncerty – hlavně jejich přitažlivost pro mladé – neviděli rádi. V té době se v normalizační češtině rozšířil výraz závadová mládež. Označoval ty, které nešlo stíhat za překročení zákona, zato byli různě šikanováni a ostrakizováni.
číst dále
Resort školství očekává pro příští rok navýšení rozpočtu. Obrácení desetiprocentního klesajícího trendu výdajů na školství ve státním rozpočtu by tak mohlo například zvednout finanční možnosti vysokých škol. Ty mimo jiné čekají silné populační ročníky. „Jsem přesvědčený o tom, že by vláda měla najít dostatečné prostředky na to, abychom pokryli mandatorní výdaje. Zejména pak, a to musím říct, že v tomto rozpočtu je to mou prioritou, aby posílila výdaje na vysoké školy,“ řekl v rozhovoru pro LN ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Vysoké školy totiž v posledních letech právě kvůli nízkým dotacím od ministerstva protestovaly a některé dokonce stávkovaly.
číst dále
Seděli jsme na terase a M. vyprávěl. Hlavně o tom, co kde četl. Čte všelijaké autory, o kterých jsem nikdy předtím neslyšela, a často u nich čte věci dost neuvěřitelné. Tentokrát se mimo jiné dostal k lidoopům (nevím, možná to byli šimpanzi, ale nejsem si jista). Jedna tlupa lidoopů měla vůdce s velkou, dlouhou a hustou hřívou, vyprávěl M. Pak se ovšem naskytl jiný adept na vůdce jménem Vili a ten po nějaké době a intrikách (na které se už nepamatuju) zvítězil a postavil se čela tlupy. A co se nestalo! Během týdne mu narostla obrovská hříva.
číst dále
Měli bychom býti občany, stáváme se však rozvaděnými dětmi a nevážnými šašky. Nedovedeme se sjednotit na názvu vlastního státu, a co hůře, nedovedeme o problému civilizovaně jednat. Budeme-li takto pokračovat, Evropa v nás bude těžko vidět něco více než jakýsi druh kavkazské nákazy ve svém srdci.
Dvojhlavý název státu, který přijal parlament 29. března, byl kompromisem. Valná část Čechů jej přijala bez nadšení, valná část Slováků jej přijala s odporem či nepřijala vůbec. Byl to tedy kompromis nezdařený. Co dál?
číst dále
Nevím, jestli máte podobnou zkušenost, ale asi ano, protože nic originálního to není. Už nejednou mi blesklo hlavou: „Nikdy by mě nenapadlo, že“ – doplňte sami. Já teď za sebe – „že budu psát poslední Poslední slovo do papírových Lidových novin.“
Měl jsem tu čest podílet se na samém počátku devadesátých let na budování Lidovek, což byl úkol hodně těžký, ale v první fázi se povedl, byť pozdější vývoj bylo už takové „nahoru-dolů“, přičemž těch „dolů“ bylo podstatně víc. Každopádně ze samizdatových projektů dodnes přežily jedině LN a Respekt. Od zítřka už to platí jen o Respektu.
číst dále
Poslední slova byla ve slavné sloupkařské linii Lidových novin. A texty od Ludvíka Vaculíka či Jiřího Hanáka i dalších autorů napříč časem byly nezaměnitelné. Když v tomto vydání na podvalu čtete o přípitku na Lidovky a Poslední slovo detroitským koktejlem The Last Word, vytane vám na mysli Jaroslav Veis. Historické reminiscence prsty vyťukával Jiří Hanák. Petruška Šustrová se v textu vydávala do Polska, na Ukrajinu i jinam po Evropě či jen do fantazie, ve které roste politikům hříva… O krásné texty psané s lehkou nadsázkou, humorem a jedinečným pohledem na svět nepřijdete. Budou vycházet dál v internetovém vydání, ale i v tištěné formě. A to na poslední straně přílohy Orientace.
číst dále
Posledního slova v těchto novinách využiju k osobnějšímu projevu než dosud. Konečně trochu střesu odpovědnost, kterou jsem si, možná přecenivě, pěstoval dvacet roků, a s údivem se zamýšlím do radostnějšího neznáma, co teď mám po sobě chtět.
Režim padl způsobem, jaký jsme mohli čekat ve snu: prostě ochrnul. Ovšem ztráty, i na lidech, přesně neznáme. Hrůzy, jichž jsme se museli bát, můžou přijít. Pořád je tu ozbrojená StB, ten úřad pro intriky proti obyvatelstvu, jehož se musí bát starý i nový Urbánek. Muž jménem Adamec mě nezklamal, včetně demise. Radostným zjevením jsou – pro svou vtipnou kázeň – studenti. Rehabilitovali se herci. Na starém místě se nově zachovali mnozí novináři, lidé z techniky a programu rozhlasu a televize. Pravilo se pořád, že opozice nemá program ani akční schopnost: obé ukázala, hned jak se prvně mohla sejít v Občanském fóru. Nevěřil jsem, že se dneška dožiju. Pocit vítězství, jaký vidím u mladých lidí, připomíná mi však psychický stav komunistů po volbách v květnu 1946. A o tom budu mluvit.
číst dále
Česká polistopadová literatura je ve světě bezvýznamná. Je to opravdu její nízkou kvalitou?
KRITIKA strana 19
číst dále
KRESBA LELA GEISLEROVÁ
Před osmdesáti lety vypuklo Slovenské národní povstání. Začalo vlastně náhodou a nacisté ho topili v krvi. Přesto z něj vznikl mýtus – a díky němu se také Slováci, když se opět spojili s Čechy, zařadili mezi vítěze druhé světové války.
Zpráva, že Němci vojensky okupují Slovensko, zastihla velitele 1. pěší divize čerstvě zformované Východoslovenské armády plukovníka Mikuláše Markuse (1897–1967) na poradě s jeho podřízenými 30. srpna 1944. Markus byl již delší dobu v kontaktu s podplukovníkem Jánem Golianem (1906–1945), kolem něhož se zformovala skupina odbojově naladěných důstojníků a jejž vedení československého exilu v Londýně pověřilo přípravou povstání na Slovensku.
číst dále
Tvář filmového SNP: herec Ladislav Chudík jako kapitán Dabač
FOTO ÚPF
Dokončení ze strany 11
číst dále
Slovenské národní povstání bylo jednou z nejvýznamnějších odbojových akcí druhé světové války. Díky ní se Slovensko, znovuspojené v Československu, stalo členem protihitlerovské koalice. A poválečné režimy pak pečlivě sponzorovaly, kultivovaly i vnucovaly svou paměť na povstání s cílem legitimizovat svůj nárok na moc a v neposlední řadě i rychle vytlačit éru Slovenského štátu a kolaboraci s nacisty do zapomnění. Historii povstání čekaly desítky let přepisování, zjednodušování, ideologizace a politizace.
číst dále
Kresba Postava s ptáky od Andrewa Gilberta je součástí kolektivní výstavy Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche.
Výstava je otevřena do 12. října v Galerii moderního umění v Hradci Králové.
číst dále
Když se mě lidé ptají, co je nejsilnější poznatek z behaviorální ekonomie (oboru zaměřeného na systematické iracionality v lidském rozhodování), je odpověď jednoduchá. Navzdory všem heuristikám a chybám, které behaviorální ekonomie odhaluje, zůstává platný základní princip: lidé reagují na incentiva (chcete-li „motivace“) a důsledky toho jsou často nečekané.
Asi nejpůsobivější příklad pochází z katolických německých zemí 17. a 18. století. V té době tam byla mimořádně vysoká míra vražd dětí. Kathy Stuartová, profesorka dějin na Kalifornské univerzitě, však vysvětluje, že nešlo o důsledek bídy, jak by se dalo čekat, ale o zprostředkované sebevraždy. Katolíci věřili, že sebevražda vede k věčnému zatracení, protože se z takového hříchu nelze vyzpovídat. Aby se zatracení vyhnuli, někteří lidé (většinou ženy) zabili své děti a poté se přihlásili úřadům, které je odsoudily k trestu smrti. Jako vězni měli možnost vyznat své hříchy knězi, což jim zajistilo odpuštění. Děti byly vybírány, protože se věřilo, že jsou nevinné a půjdou do ráje. Nikdo v dané společnosti nechtěl, aby k takovým tragédiím docházelo, byly však důsledkem struktury incentiv, která vedla k tomu, že sebevrahové končili svůj život, aniž byli odsouzeni k věčnému zatracení, ušetřili své rodiny od stigmatu spojeného se sebevraždou a „navíc“ své děti poslali rovnou do ráje.
číst dále
Tento týden začaly paralympijské hry. A je to úžasná sportovní událost. Je to ukázka síly lidské vůle, toho, čeho je možné dosáhnout navzdory všem nástrahám osudu. Jsou neuvěřitelně inspirativní a plné vřelosti. Nebo se je tak alespoň jejich organizátoři snaží prezentovat.
„Diváci vnímají paralympiádu jako událost, která není o soutěžení, ale hlavně o inspiraci. ‚Podívejte, jak se všichni objímají v cíli.‘ Kdyby jen věděli, jak si všichni za zavřenými dveřmi chtějí navzájem podřezat krky, asi by se divili,“ řekla tento týden pro deník The Washington Post Oksana Mastersová, americká skifařka a biatlonistka, držitelka zlatých medailí z letních i zimních her. Když jí bylo čtrnáct, museli jí amputovat obě nohy.
číst dále
Jeřabiny červenají, učitelé blednou, říkává se ve školním prostředí o konci léta. Druhý bonmot, který rádoby vtipně utěšuje ty, kdo vyletěli od maturit, praví: Někdo září, někdo v září. Tak tu sedím ve školní budově, jejíž klid už zlehka narušují přešlapující adepti reparátů, čímž mi připomínají, že s létem je potřeba se doopravdy rozloučit. A tak přemýšlím, jak se vlastně loučení promítá do jazyka, třeba v pozdravech nebo písních.
Většina jazyků má ve výbavě jeden formálnější, většinou delší pozdrav na rozloučenou a jeden kratší, neformálnější, jako je naše na shledanou versus ahoj/čau.
číst dále
Vlny veder nemají na svědomí jen zvýšený počet infarktů myokardu či předčasných porodů, ale působí negativně i na mozek. S postupujícím globálním oteplením proto bude problematického chování i duševních poruch a onemocnění přibývat.
Pokud se žádost o azyl projednává během vlny veder, může být imigrantovi horko i v dokonale klimatizované soudní síni. Vyplývá to z analýzy týmu kanadských psychologů z University of Ottawa, kteří se probrali více než 200 000 verdiktů vynesených 266 soudci 43 amerických federálních imigračních soudů. Porovnáním rozsudků se záznamy o počasí došli k závěru, že s nárůstem venkovní teploty o 5 °C stoupá pravděpodobnost zamítavého verdiktu o 1 % a že soudkyně jsou vůči vyšším teplotám vnímavější než soudci. Ten samý tým sledoval i vliv venkovních denních teplot na rozhodnutí soudů o propuštění obviněných na kauci. A také tady byl vliv extrémních venkovních teplot sice malý, ale nesporný. Během vlny veder vyhlídky obviněných na uvalení vazby rostou.
číst dále
V srpnu 2014 spáchal Islámský stát genocidu jezídů v Iráku. Islamisté vyhladili celé vesnice, zabíjeli muže a ženy odvlékali do otroctví. Jen málokterá část světa je tak nepřehledná jako Blízký východ. Pokusme se ale nyní přijít na to, proč zrovna jezídi ostatním tolik vadí.
Domovem kurdských jezídů je a vždy býval sever Iráku. Přestože tam mnoha jiným vadí.
FOTO GETTY IMAGES
číst dále
Hlavním produktem základního výzkumu jsou nové poznatky zveřejňované především v článcích v odborných časopisech. Těch časopisů je nyní zhruba 50 tisíc, každoročně je v nich publikováno přes 5 milionů článků. Pamatuji si, že již před 50 lety si jeden náš profesor biochemie stěžoval, že „lidi zbytečně moc píšou“…
Nač jsou vědcům publikace? Ti největší duchové žádné nepotřebovali.
FOTO PROFIMEDIA
číst dále
Básnířka, písničkářka a komička Natálie Schejbalová válcuje sociální sítě slovními hříčkami na hranici trapnosti a geniality. Vedle toho je také zpěvačkou i nadějnou básnířkou. A patří k nejznámějším propagátorům slam poetry, tedy básnického přednesu před živým publikem.
FOTO IVAN KASSA
S básnířkou Natálií Schejbalovou o fenoménu slam poetry, poezii mezi mladými lidmi i o tom, co se hodí dávat na sociální sítě a co je lepší jako osobní prožitek
číst dále
Tak trochu symbolicky společně s koncem Lidových novin skončí v úterý 3. září v Moravském zemském muzeu v Brně i výstava nazvaná Nastoupil jsem co redaktor…Byla otevřená od 1. listopadu loňského roku a návštěvníci se na ní mohli blíže seznámit s historií Lidových novin od jejich vzniku v roce 1893 až do roku 1939. K výstavě vyšel také stejnojmenný katalog.
Autorka výstavy i katalogu Hana Kraflová, pracovnice Moravského zemského muzea, se zaměřila především na výrazné osobnosti, které byly nejenom redaktory či přispěvateli Lidových novin, ale též známými spisovateli. Za nejslavnější éry Lidovek bychom jich našli dost, a tak se na jednotlivých panelech představili mimo jiné Rudolf Těsnohlídek, Jiří Mahen, František Gellner, Eduard Bass, Karel Poláček, samozřejmě nemohli chybět bratři Čapkové, Ferdinand Peroutka, Richard Weiner či Edvard Valenta.
číst dále
Lovec a kořist
Už více než dvacet let před slavnou skandální Lolitou se Vladimir Nabokov zabýval láskou dvou zcela rozdílných lidí – zralého muže a mladičké „femme fatale“. Ovšem o tom, kdo je tu oběť a kdo koho využívá, se dá polemizovat: hlavní hrdina, umělecký kritik Albert Albinus, tu zatouží po sedmnáctileté adeptce herectví Margot a rozehraje s ní vztahovou partii plnou ochromující posedlosti, ovšem není to náhodou tak, že je to Margot, kdo Alberta zneužívá pro své cíle...?
O tom, že Vladimir Nabokov miloval filmy, se všeobecně ví. A právě Smích ve tmě vyznívá jako pocta filmu; však se také tento román v prvním vydání jmenoval Kamera obskura. A Nabokov v něm na čtenáře působí stejně podmanivou silou jako příšeří biografu. Pomalu a promyšleně splétá psychologický thriller o jednom nevyváženém milostném vztahu, kde brzy přestane být jasné, kdo je lovec a kdo kořist. A mílovými kroky se tak blíží k tomu, čím o dvě dekády později šokoval celý svět, když mu představil svou Lolitu...
číst dále
Tváře, jež se netváří
Petr Nikl je známý výtvarník. Vystřídal různé tvůrčí etapy a nyní se vrátil ke klasické štětcové malbě. Výsledky ukazuje výstava Náhradní tvář ve Východočeském muzeu na zámku v Pardubicích. Tvoří ji tři cykly, každý z nich zaměřený na tváře. První vznikl za covidu na pražském Karlově mostě. Nikla zaujali žebráci se psy. Zatímco žebráci klečeli s pohledem upřeným dolů, psi jim nahrazovali energii a přidávali efekt „psích očí“. Fungovali tak jako náhradní tváře, něco, co vnáší do každodennosti záblesk sakrality, jak se píše v kurátorském textu. Druhý cyklus tvoří portréty Pernštejnů, osobností renesančního rozmachu Pardubic. Nikl jejich portréty vytvářel podle dostupných pramenů, a pokud se žádná podobizna nezachovala, tak je fabuloval. Prostě opět náhradní tváře. A třetí cyklus představují portréty Niklových dětí, přátel či blízkých lidí. Vznikaly v jejich intimních chvílích, třeba i ve spánku, v situacích, kdy tváře neměli pod kontrolou, kdy byly v neutrálním stavu. Pardubice tedy představují „tváře, které se netváří“, a to v podání renomovaného výtvarníka.
číst dále
S Bajzou v koloniálu
Koloniály už zanikají. Kdo si chce oživit kouzlo jejich atmosféry, může sáhnout po knize Bylo nás pět od Karla Poláčka. Nebo zajít na výstavu. Karel Poláček byl milovníkem maloměsta, rodného Rychnova nad Kněžnou. Ale když se v 90. letech natáčel TV seriál Bylo nás pět, autoři si vybrali středočeskou Kouřim. A faktem je, že Kouřim nese vysloveně maloměstské a poláčkovské rysy dodnes. Proto není divu, že v tamním muzeu absolvuje další etapu putovní výstava Koloniál pana Bajzy. Má své kouzlo i nostalgii. Shromažďuje předměty, které kdysi patřily k nabídce každého koloniálu či hokynářství. Jsou aranžovány do podoby krámku, cukrárny a trhového pultu, kde „obsluhují“ figuríny v podobě cukráře, trhovkyně a filmového pana Bajzy – ano, otce jednoho z hrdinů nesmrtelné Poláčkovy knihy. K tomu se můžete podívat na cedulky vysvětlující smysl, fungování i sortiment starých koloniálů. Dozvíte se například, že moderní papírové sáčky vytěsnily dosavadní kornouty až ve 20. letech nebo že tekuté zboží – s výjimkou lahvového piva – se rozlévalo do přinesených nádob.
číst dále
Andělský UNIfest
Čtvrtý ročník festivalu UNIfest, který zaštiťuje kulturní magazín UNI, se uskuteční v sobotu 14. září v pražském Kaštanu. Hlavními hvězdami budou November 2nd, skupina, jež za svoje poslední, eponymní album získala Cenu Anděl v nejprestižnější kategorii Album roku. UNIfest 2024 bude mít i svoje zahraniční hosty. Jedním z nich je britský, v Praze ovšem domestikovaný písničkář James Harries, rodák z Manchesteru, jehož zatím poslední, loňské album Hiraeth se setkalo s mimořádně příznivým přijetím posluchačů i recenzentů. Ze Švédska přijede na UNIfest kapela Baba Iaga. S rytmy, kterým nechybí ani taneční potenciál, se jejich hudba pohybuje na pomezí hlučného postrocku, krautrocku a punku. Dalšími účinkujícími jsou např. táborští Kalle, brněnská písničkářka Tereza Hrabini nebo příbramská skupina Russian Sleep Experiment. V rámci výstav coby doprovodného programu se představí grafici Michal Cihlář, Jiří Janda a Richard Fischer. Jako stálí spolupracovníci pořádajícího kulturního magazínu UNI budou prezentovat originály svých prací určených právě pro tento časopis.
číst dále
Přínos hypnózy
Trochu to trvalo, ale je to tady: do českých kin přichází debut švédského režiséra Ernsta de Geera Hypnóza, který loni příjemně odlehčil hlavní soutěž karlovarského festivalu. Mužskou hereckou cenu tam za účast v chytré komedii o možnostech a důsledcích překračování společenských norem dostal norský herec Herbert Nordrum (známý také z filmu Joachima Triera Nejhorší člověk na světě). Hlavní úlohu ženy, která po hypnóze přestane dodržovat očekávané konvence, rovněž skvěla sehrála švédská herečka Asta Kamma Augustová. Hrdinové filmu Vera a André jsou partneři v soukromí i v podnikání. Právě je čeká prestižní soutěž pod vedením uznávaného gurua, která jejich startupu otevírá brány velkého byznysu. Nespokojenou Veru ovšem těsně předtím napadne zajít si na hypnoterapii, což odstartuje řetěz událostí, které odhalí, jak málo mají hrdinové svůj život ve skutečnosti pod kontrolou. Inspirace k takové zápletce může přijít z různých zdrojů: „K Hypnóze mě původně přivedlo zhlédnutí kresleného filmu o Kačeru Donaldovi, kde hypnotizuje Pluta,“ uvádí režisér.
číst dále
Respektovaný hudební publicista Michal Bystrov vydal novou knihu de facto encyklopedického charakteru Hvězdy v polostínu. Představuje v ní písničkáře, převážně z amerického kontinentu, které v očích řadového publika zastiňují ti nejslavnější.
Townes Van Zandt. Jeden z písničkářů, jejichž jména jsou dnes skloňována možná častěji než v době jejich aktivní činnosti.
FOTO PROFIMEDIA
číst dále
Nobelova cena: nula. Mezinárodní odnož Bookerovy ceny: nula. Tak by se s významnými literárními oceněními dalo pokračovat… Skrze jejich absenci lze popsat otisk polistopadové české literatury do celosvětového povědomí… Je to důsledek nízké kvality? Nebo mizivé propagace české kultury v zahraničí? Můžeme s tím něco dělat? A máme si z toho něco dělat?
Švejk Jaroslava Haška začínal jako lidové čtivo a významu nabyl teprve časem. Mohou v to doufat i současní literáti?
FOTO PROFIMEDIA
číst dále